HOP–OFF

web stavby podklad-16.jpg

Harmonie

formy a obsahu

Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky, Praha

Věda napříč informatickými obory nyní sídlí v budově špičkových technických i architektonických parametrů. Budova využívá řadu nejnovějších technologií, z nichž vizuálně nejvýraznější je „nafukovací fasáda“ z transparentní fólie.

Více o projektu
Lokalita: Praha
Investor: České vysoké učení technické
Realizace: HOCHTIEF CZ, divize Pozemní stavby Čechy (ve sdružení s VCES a. s.)
Typ stavby: Občanské a administrativní projekty, novostavba, rekonstrukce stávající budovy
Doba výstavby: 11/2014–10/2016
Popis

Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky vyrostl v areálu vysokých škol v Dejvicích a navazuje přímo na areál ČVUT. Stavba zahrnovala stavební úpravy a přístavbu budovy B (Technická menza) a novostavbu budovy A.

Novostavba je desetipodlažní budova se třemi podzemními podlažími a s parkovacím zakladačem s kapacitou 188 parkovacích míst, určeným pro pedagogy a zaměstnance ČVUT. Současná pětipodlažní budova původní Technické menzy (objekt B) byla přestavěna na sedmipodlažní budovu, která byla půdorysně rozšířena. Umístěny jsou zde pracovny, laboratoře, přednáškové a prezentační prostory, počítačové učebny a stravovací menza. To vše jako zázemí pro výzkumné a vývojové aktivity vědců z celého světa. Budovy jsou v nadzemní části propojeny dvěma spojovacími krčky, jeden na úrovni přízemí. Druhý je dvoupodlažní a propojuje 6. a 7. podlaží objektu B, s objektem A na úrovni 7. a 8. podlaží.

ZAJÍMAVOSTI PROJEKTU

Pro základy budovy A bylo vytěženo 25 000 m³ zeminy, které odvezlo 2500 nákladních vozidel o objemu 10 m³.

Milánské stěny objektu A, které sloužily jako zajištění stavební jámy a zároveň jako nosná obvodová konstrukce podzemních podlaží nově vybudovaného objektu, dosáhly šířky 800 mm a v nejhlubším místě šly do hloubky 19 metrů pod terén.

Při maximálním vytížení stavebních prací na jaře 2016 bylo na stavbě až 500 osob.

Na stávajícím objektu – budově B – provedli stavbaři cca 1 200 sond pro ověření únosnosti stávajících nosných konstrukcí (míra vyztužení železobetonových prvků, krytí výztuže atd.), které nebylo možno provést při stavebně technickém průzkumu v rámci přípravy stavby. V některých místech byly odkryty viditelné a nedostatečně ošetřené výztuže stávajících železobetonových konstrukcí, které se později sanovaly. Pokud bychom za sebe poskládali vyztužující uhlíkové lamely, vznikl by pás o přibližné délce 4,5 kilometru. Po odbourání vrstev podlah bylo zjištěno 1 700 poruch stropních konstrukcí (otvory různé velikosti), které byly před zahájením další etapy stavby také sanovány.

Zajímavým architektonickým prvkem je použití izolační membránové folie ETFE (ethylen-tetrafluorethylen) čiré barvy, kotvené k samostatné ocelové konstrukci, která je použita na objektu novostavby v úrovni 5. – 9. NP. Meziprostor zdvojené fasády – ETFE spolu s vnitřní skleněnou fasádou blokového typu - slouží jako sluneční kolektor. Větrání prostoru zdvojené fasády bude řízeno systémem měření a regulace, vzduch bude rekuperován a tak bude vytvářet fasádu přinášející energetické úspory. Proti nadměrnému ohřívání vnitřních prostor objektu A je použito stínění žaluziemi, umístěnými v prostoru zdvojené fasády, které jsou ovládány systémem MaR v závislosti na teplotě a osvětlení místností, společně a s progresivními technologiemi vytápění a chlazení (chladícími trámy v interiéru budovy) zajistí vnitřní optimální uživatelské prostředí.

ETFE fasáda se používá z důvodu vysoké pevnosti a trvanlivosti tohoto materiálu při velkém spektru teplotního zatížení. Ve srovnání se sklem je lehká a nevyžaduje tak mohutnou nosnou konstrukci, dokonce propouští více světla. Díky svému povrchu má samočisticí schopnost, případné nečistoty tak stačí smývat déšť. Stejný materiál je použit také pro zastřešení respiria u budovy B.

ETFE fasáda na budově A má pohledovou plochu o velikosti přibližně 2050 m² a střecha z ETFE na budově B 410 m², skutečná plocha „polštářů“ je samozřejmě větší. V České republice nebyla zatím v takovém rozsahu nikde realizována.

Nová budova ČIIRC se nepyšní jen unikátní fasádou, ale i tzv. automatickým parkovacím zakladačem. Tato technologie s kapacitou 188 vozidel je umístěna v 1. až 3. podzemním podlaží. V 1. podzemním podlaží jsou umístěny předávací boxy a v ostatních dvou jsou vlastní parkovací „stání“. Tato jsou rozdělena do dvou kategorií podle výšky vozidla - do 1 500 mm a do max. 1 900 mm. Celková hmotnost vozidla nesmí přesáhnout 2 500 kg. Výdejní časy zakladače by se měly pohybovat v rozmezí 90 - 190 sekund. Technologie zahrnuje 5 předávacích boxů, 3 transportní výtahy a 2 točny, které zajišťují, že automobil je vždy řidiči vrácen tak, že je otočen do směru jízdy, čímž odpadá složité manévrování při výjezdu. Rozmístění vozidel v zakladači je určeno průmyslovým počítačem, který vozidla ukládá tak, aby docházelo k minimalizaci pohybů a co nejkratší výdejní době. V tuto chvíli je také největším v České republice.

Pod přistaveným traktem budovy B se bude nacházet parkoviště pro 23 automobilů, z toho 7 je navrženo pro zdravotně postižené osoby.

Za společnost HOCHTIEF CZ se na projektu podílel tým divize Pozemní stavby Čechy, závod Speciální činnosti divize Pozemní Čechy zajišťoval svými středisky část dodávky monolitických konstrukcí, elektrikářské práce, obkladačské práce a montáž dřevěných teras na budově A.

Celkově nové budovy přinesou zázemí až pro 1 650 osob.

Technické parametry:
zastavěná plocha 5 821 m²
obestavěný prostor 139 786 m³
užitná plocha 33 943,5 m²