HOCHTIEF
 

 

GREEN POINT PŘÍMO POD NAŠIMI OKNY

V těsné vzdálenosti naší centrály na pražském Smíchově stavíme novou administrativní budovu s názvem Green Point. Moderní objekt vyplní zdánlivě malou parcelu mezi ulicemi Mozartova a Plzeňská u výjezdu ze Strahovského tunelu. Budova o devíti nadzemních a třech podzemních podlažích nabídne vzdušné kancelářské prostory.

Prosklený železobetonový objekt usiluje o zařazení do certifikace BREEAM Excellent (Building Research Establishment Environmental Assessment Method). V projektu je zanesena nízkoenergetická klimatizace i teplovzdušné vytápění s rekuperací tepla (rekuperace je zpětné získávání tepla z odpadního vzduchu a následné předání tohoto tepla čerstvému chladnému vzduchu, který je tak přiváděn do obytných prostor již předehřátý). Chlazení i vytápění je vedené indukčními trámy zabudovanými ve stropě.

Uživatelé ocení i větrání kanceláří čerstvým vzduchem a ochranu před horkem na exponovaných stranách díky stínění. Majitel budovy pak přivítá nižší provozní náklady.

Celkově budova nabídne 7 000 m² ploch, které jsou koncipovány do open space prostor. Kanceláře a zasedací místnosti budou situovány kolem kruhového atria. Architekti počítají s kapacitou až 120 osob na patře. Zajímavostí bude jistě střecha budovy. Přinese relaxační terasu s lavičkami a zelení, včetně výhledu do okolí.

Součástí budovy bude i 85 parkovacích míst v podzemních garážích, pro cyklisty budou k dispozici stojany na kola, skříňky a sprchy s úsporou vody.

Ukončeni projektu je plánováno na červenec 2019. 

 

 

OBLÉKÁME STRAKOVU AKADEMII DO NOVÉHO

Od září rekonstruujeme sídlo vlády České republiky známé jako Strakova akademie. Budova se dočká opravy všech fasád a revizí střech. Nový kabát dostanou také oplocení a ohradní zdi. Historie objektu sahá až do roku 1896. Od té doby prostory sloužily jako gymnázium, lázně, nemocnice či sídlo ministerstev a protektorátní vlády. ​

První zmínky o zřízení akademie pro cvičení chudé mládeže najdeme již v roce 1710. Myšlenka pochází ze závěti císařského tajného rady – hraběte Petra Straky, pána z Nedabylic a Libčan. Finance na provoz měl mládeži zajistit výtěžek ze statku Střežetice a Libčany, Horní Teplice a Janovice a zahrady na Novém Městě. Mělo to však háček – k realizaci podle poslední vůle mělo dojít až 5 let po smrti posledního potomka mužského rodu Adama Václava Jiřího Straky, což bylo v roce 1776. Dalších 100 let trvalo jednání o vzniku akademie s vídeňskými úřady, pod které spadaly veškeré správní kompetence. V roce 1868 vznikl rezervní fond, který umožnoval stavbu tolik žádané budovy.

Při kontrole čerpání peněz a návrhu změny nadační listiny v roce 1876 bylo vše předloženo k projednání Zemskému sněmu. Z tohoto jednání pak vzešel návrh na zřízení „ústavu pro jízdu, šerm a tělocvik", který byl v září 1889 schválen císařem Františkem Josefem I. Za další dva roky začala stavba (1891–1896) v prostorách bývalé jezuitské zahrady a celkové náklady přesáhly milion korun. Budova stojí na rozloze 4 000 m² a zahrada, jejíž úpravou byl pověřen František Thomayer, zabírá dalších 17 000 m². Na výzdobě budovy se podíleli sochaři Josef Mauder a Celda Klouček. V přízemí byly umístěny studovny, kanceláře správy, slavnostní síň a kabinety se sbírkami učebních pomůcek. První a druhé patro bylo vyhrazeno studentům. Kromě dalších studoven zde byly především ložnice a domácí kaple. Akademie byla vybavena ústředním topením a komfortními lázněmi, studenti měli k dispozici letní a zimní tělocvičnu a vlastní nemocnici.

Organizační řád jasně vymezoval pravidla pro přijímání chovanců, kteří byli pouze z řad chlapců. Ke studiu byli přijímáni jak nemajetní, tak majetní studenti. Předpokladem pro studium byla znalost dvou jazyků – češtiny a němčiny. Postupem času zájem o akademii klesal - v roce 1911 zde studovalo pouze 28 studentů. Před první světovou válkou tak došlo ke zrušení gymnázia.

Od té doby v budově Strakovy akademie sídlila řada institucí. Po zrušení nemocnice v roce 1918 byla obsazena Ministerstvem pro zásobování lidu a Ministerstvem národní obrany, dočasně zde sídlila hospodářská sekce Ministerstva zahraničních věcí a od roku 1934 statistický úřad. Velkou část přesto obývali stále studenti. Do akademie se totiž přestěhoval Ústřední svaz čsl. studentstva spolu s akademickou knihovnou a všestudentským archivem. Strakova nadace zanikla v roce 1938.

Za okupace se budova Strakovy akademie stala sídlem protektorátní vlády. Ta zde však nepobyla dlouho, protože již v lednu roku 1942 byly tyto prostory uvolněny říšskému soudu. Od 15. května 1945 byla budova akademie vyhrazena pro potřeby československé, od roku 1993 pak české vlády.

Čeho se plánovaná obnova dotkne?

Práce budou zahrnovat zejména revitalizaci provedených rekonstrukcí, které proběhly v závěru 20. století. Spadá do toho restaurování kamenných materiálů, oprava omítkových ploch včetně štukových prvků s původně probarvenými omítkami. Nový kabát dostane střecha, oplocení a ohradní zdi. Repase se dočkají i otvorové výplně, cca 700 oken a dveře včetně mříží.

Projekt bude probíhat za plného provozu a potrvá do roku 2020.

 

 

HELFŠTÝN: NEOBVYKLÁ REKONSTRUKCE NA NEOBVYKLÉM MÍSTĚ

Naše společnost opravuje zříceninu jednoho z nejrozsáhlejších hradních komplexů v Evropě – hrad Helfštýn. Kulturní památka pochází ze 14. století. Uvnitř vzniknou expoziční prostory, které budou sloužit k prezentaci stavebního vývoje hradního komplexu i sousedícího renesančního paláce. Z toho je v současnosti jen zřícenina bez střechy.

V 17. století byl hrad poničen a začal chátrat. Zříceninu spravuje Muzeum Komenského v Přerově. V současné době jsou zpřístupněna čtyři nádvoří. Rekonstrukcí projde celkem 11 torz místností, které budou sloužit jako chodby a výstavní prostory. Postavena bude i nová trasa ve 2. podlaží, která přiblíží pohledy na architektonicky zajímavé prvky z nové perspektivy, a umožní tak lépe pozorovat samotné torzo paláce vnímaného jako exponát.

Koncept rekonstrukce vychází z úcty k dochovanému, jemuž bude vdechnut nový život. Nové prvky se zásadně a záměrně odliší od původních prvků a do stávajících konstrukcí se bude zasahovat v nejmenší možné míře. V souladu s výše popsaným principem je navržena sanace stávajícího zdiva v takové míře, aby bylo, pokud možno, zakonzervováno ve stávající podobě. Do takto ošetřeného torza budou vloženy nové konstrukce, které mají funkci užitnou, ale i estetickou. Na nové konstrukce bude použita základní trojice materiálu – plech z platinující oceli, leštěný beton a sklo.

Zásadním požadavkem památkového ústavu je řešení zastřešení nově vložených expozic způsobem, který nebude přesahovat stávající výšku hradu. Zastřešení prostor bude z pískovaného skla, které je snadné na údržbu a zároveň dobře rozptyluje světlo, čímž zajistí vynikající světelné podmínky pro vloženou expozici a nasvětlení samotné architektury paláce. Tímto způsobem bude zastřešeno 5 výstavních místností a střešní konstrukci budou mít i dvě schodiště.

 

 

PROJEKTUJEME 16 KILOMETRŮ NOVÉHO METRA. V SYDNEY.

Skupina projektantů z HOCHTIEF CZ se podílí na přípravě nové linky metra v australském Sydney. Projekční práce započaly prakticky ihned po udělení kontraktu v květnu 2017. Nová linka bude dlouhá 16 km, vznikne na ní celkem 8 nových stanic a její převážná část bude vedena v podzemí, zhruba 25 až 45 m hluboko.

Spolupráce probíhá v režimu Design & Build. Projekt je zajímavý zejména tím, že prochází pod vysokými budovami v centru města (Central Business District) a v oblasti přístavu (Sydney Harbour) dokonce pod mořem.

Pro stavbu hlavních traťových tunelů bude v geologickém prostředí sedimentů, pískovců a kříd různého stupně zvětrání použito celkem 5 razicích štítů. Výstavba bude zahájena v roce 2018 pod taktovkou sdružení stavebních firem CPB (koncern HOCHTIEF), John Holland a Ghella. První cestující by se měli na nové trase svézt v roce 2024.

 

 

KROTITELÉ BETONU PŘINÁŠÍ SVĚTLO Z MOŘSKÉHO DNA

Inženýři z naší mateřské společnosti přišli na to, jak uchovat energii z větrných a solárních elektráren. Stačí na to dutá betonová koule umístěná na dně moře, na kterou působí tlak vodního sloupce. Nápad, který byl zveřejněn v roce 2011, začíná přinášet pod vedením Fraunhoferova institutu pro větrnou energii (IWES) první výsledky.

Testování prototypu, jehož váha dosahovala 20 tun, se uskutečnilo v Bodamském jezeře. Dutá koule byla umístěna ve stometrové hloubce téměř tři měsíce. Výsledek byl velmi pozitivní: koule dokázala uchovávat energii, a dostála tak svému jménu: StEnSea – Stored Energy in the Sea (Energie uchovávaná na dně moře).

StEnSea tak má nejlepší předpoklady stát se ideálním řešením pro skladování nadbytečné energie z větrných elektráren a jejího opětovného použití v době, kdy je jí nedostatek. Betonový model byl zkonstruován v Centru inovací a testování společnosti HOCHTIEF – jedné z největších testovacích laboratoří pro německý stavební průmysl, která sídlí v německém Mörfelden-Walldorfu. Místnímu personálu se někdy přezdívá „krotitelé betonu“.

Inženýři rozdělili výrobu kulovitého modelu z vláknobetonu do tří fází. Jako bednění použili samonosný systém s pevně sepnutými dřevěnými panely a pro přepravu a samotné ponoření pak zkonstruovali šestiúhelníkový prstenec z oceli.

A takto to celé funguje:

StEnSea je dutou betonovou konstrukcí ve tvaru koule. Uložena na mořském dně je schopna skladovat elektrickou energii díky obrovskému tlaku vody, který na ni v takto velkých hloubkách působí. Při přebytku elektrické energie je voda ze systému vypumpována ven. Když je elektrické energie v síti nedostatek, je naopak voda přes turbínu vpouštěna dovnitř – elektrická pumpa se pak při tomto procesu mění v generátor, který je na roztočenou turbínu napojený. Celý systém je vlastně obdobou přečerpávacích vodních elektráren, které jsou ovšem mnohem náročnější na investice, povolovací procesy i lokalitu. Vodní sloupec nad betonovou koulí zde fakticky zastává funkci horní nádrže.

Pro testy v Bodamském jezeře postavil HOCHTIEF kouli, která produkuje smysluplná data i v relativně malé hloubce. Dalším krokem k sériové produkci by byl test ve skutečných mořských hlubinách, například na pobřeží Norska, nebo Španělska. Pro tyto účely by pak konstrukce StEnSea měla nabýt své originální velikosti – skutečného kolosu.

Velký, větší, mega

S průměrem 28 metrů a stěnami o tloušťce jednoho dálničního pruhu (2,7 m) bude do hlubin moře ponořeno opravdové betonové monstrum. Na mořském dně, v hloubce zhruba 700 m, bude muset odolat tlaku převyšujícímu 7 000 kPa a zároveň v dalších testech prokázat, že dokáže uchovávat energii i tam. Kdy se tyto další testy uskuteční, zatím není známo.

Skupina těchto kulovitých struktur uspořádaných těsně vedle sebe by však už při počtu 80 ks byla schopna zásobovat uloženou energií jedno velkoměsto. Výzkumníci z Fraunhoferova institutu identifikovali vhodné lokace pro StEnSea na pobřežích Norska, Španělska, USA a Japonska. Pokud by byla všechna tato místa skutečně využita, celková kapacita uložené energie by převyšovala 800 terawatthodin, což je pětkrát více energie, než jsou do německé sítě momentálně schopny vpouštět tamější elektrárny.

 

 

HOCHTIEF V ČÍSLECH

Mateřský koncern HOCHTIEF AG je jediným německým poskytovatelem stavebních a souvisejících služeb, který je zahrnut do mezinárodního žebříčku odpovědných firem Dow Jones Sustainability Index (DJIS). Naše společnost HOCHTIEF CZ je součástí tohoto rozsáhlého reportingu v oblasti udržitelného rozvoje.

  • 12 x jsme byli zařazeni do žebříčku
  • 3. nejlepší výsledek mezi stavebními firmami na celém světě
  • 270 stran má hodnotící dotazník