HOCHTIEF

Nemusíme se podbízet - káva s. Václavem Mayášem

26.1.2003

Admin

Německá stavební společnost HOCHTIEF AG se řadí mezi desítku největších stavebních firem na světě. K nejznámějším dokončeným projektů společnosti v Česku patří Jaderná elektrárna Temelín, pavilon Expo 2000 v Hannoveru, nové sídlo ČEZ nebo patrové garáže na pražském letišti Ruzyně. Funkci generálního ředitele její české dcery zastává Václav Matyáš, který v rozhovoru pro týdeník EURO komentuje vývoj českého stavebního trhu a očekávání spojená se vstupem do Evropské unie. 

EURO: Na konci minulého roku se hovořilo často o tom, že jedním z mála oborů, ve kterém se pozitivně promítnou srpnové povodně, bude stavebnictví. Jak odhadujete další vývoj na českém stavebním trhu? 
MATYÁŠ: Nejvíce poškozená povodněmi byla Praha, kde může odstraňování následků znamenat pro některé firmy růst výnosů. Povodně ale neměly z celkového pohledu žádný dramatický dopad. Škody například na pražském metru byly odhadnuty na šest až sedm miliard korun, což v celkových objemech stavební výroby není tak podstatné. Co se týká dalšího vývoje stavebního trhu, jsem optimistou. A to i přes recesi v Německu a úsporná opatření ve státním rozpočtu v důsledků povodní. Důvodem mého optimismu jsou nutné budoucí investice do infrastruktury, hlavně dopravní. Tyto oblasti budou prioritní před vstupem do Evropské unie. Další peníze půjdou i do životního prostředí. Zvyšující nároky na jeho ochranu se odrazí i ve stavebnictví, například ve výstavbě čistíren odpadních vod, skládek... Zde vidím velký prostor pro české stavební firmy. 

EURO: Většina investorů stále směřuje své zakázky do Prahy. Domníváte se, že se tato situace změní? 
MATYÁŠ: Chování investorů je logické. Česká republika není velká a Praha má dominantní postavení. Je v ní mezinárodní letiště, sídlo prezidenta a státních institucí. Investoři chtějí být u zdroje. Praha přitahuje hlavně ty, kteří se soustřeďují na byznys. Poroto v ní vyrůstají administrativní budovy, zajímavé rezidenční projekty a staví se komplexy, které mají spojitost s cestovním ruchem. Výjimkou jsou stavby spojené s průmyslovou výrobou. Ty nemusejí stát v Praze. Máme proto řadu průmyslových zón. K tomu zejména pozitivně přispívá CzechInvest, který úspěšně pokračuje v získávání dalších investorů. 

EURO: V poslední době je jedním ze žhavých témat deregulace nájemného. Jaký máte názor na tuto problematiku? 
MATYÁŠ: Nechci být v této oblasti prognostikem. Pokud ale chceme zkvalitnit bytovou výstavbu a bytový fond, jediná cesta vede přes deregulaci. Dnes jsou odhadnuty nutné investice do obnovy například panelové výstavby na 300 miliard korun. Tyto prostředky není možné čerpat z veřejných zdrojů. Zrušení regulace přinese kvalitnější bydlení. 

EURO: Stavební firmy, které se snažily najít zakázky v západních zemích, narazily často na diskriminaci. Myslíte si, že se tato situace po vstupu do Evropské unie změní? 
MATYÁŠ: V tomto ohledu nejsem optimistou. Členské země unie mají řadu ochranářských opatření. To je ale pochopitelné, když vezmeme v úvahu jejich ekonomickou situaci. Vysoká nezaměstnanost netrápí nejen Německo, ale i ostatní země. Výjimkou jsou Spojené státy nebo Austrálie. Příležitost pro české stavební firmy vidím v dlouhodobém horizontu v zemích východní Evropy a v balkánských zemích. Zde ale hrají důležitou roli peníze a zajistitelnost investic. Naopak naděje v účasti českých stavebních firem v západní Evropě nevidím ani výhledově. 

EURO: Nedomníváte se, že podmínky pro stavební firmy bylo možné vyjednat před vstupem do Evropské unie lépe? Nezklamali naši vyjednavači? 

MATYÁŠ: Osobně jsem přesvědčen, že vzhledem k hospodářské situaci se lepší podmínky vyjednat nedaly. Postavení českých firem ale ovlivňují i jiné skutečnosti. Když bude velká stavební investice na západě, české firmy jsou bez šance dohodnout se s nějakou bankou o financování například v objemu jedné miliardy dolarů. České stavebnictví dlouho zůstane českým. I proto neočekávám růst jeho participace na exportu, která se dnes pohybuje kolem pěti procent. Na druhé straně si ale myslím, že české stavebnictví je kvalitní a že si je vědomé své konkurenceschopnosti. Nemá proto za potřebí se podbízet. Není to důstojné. 

EURO: Co se tedy změní po vstupu do unie na českém stavebním trhu? 
MATYÁŠ: Určitě dojde k profilaci. Již dnes existují malé, střední a velké firmy na trhu. V současné době je jasná převaha nabídky kapacit nad poptávkou. V budoucnu přežijí jen ti konkurenceschopní, jen takoví hráči, kteří dělají kulturní byznys, kteří se podílejí na kultivaci prostředí. 

EURO: Jaká vidíte hlavní negativa na stavebním trhu? 
MATYÁŠ: Z pohledu dodavatele je to způsob získávání zakázek. Stavební firmy nemají zapotřebí získávat zakázky za každou cenu, stavět za dumpingové ceny. Investoři a dodavatelé by měli být partnery. Dnes to ale v mnoha případech tak není. Dodavatelé jsou často v postavení, že jimi investoři doslova zametají.