HOCHTIEF

Generální ředitel a předseda představenstva HOCHTIEF VSB Ing. Václav Matyáš říká pro Hospodářské noviny: České stavebnictví je na světové úrovni

29.6.2005

Admin

„Velké projekty učí člověka vztahu k lidem, obdivu k technice a především pokoře – k dílu, k řemeslu. I proto je stavařina nádherná profese,“ říká ing. Václav Matyáš, který v těchto dnech opouští po devíti letech pozici předsedy představenstva a generálního ředitele HOCHTIEF VSB, aby se plně věnoval funkci prezidenta Svazu podnikatelů ve stavebnictví. 

Které projekty nejvíce ovlivnily vás? 
Úplně na začátku mé profesionální dráhy to byla výstavba pražského metra. Poprvé jsem se s ním potkal těsně po absolvování stavební fakulty ČVUT na stavbě první trasy C, na dnešní stanici Pankrác, později jsem pokračoval na trase A. Následovaly další zajímavé projekty, ale žádný se nevyrovnal tomu, který považuji za svůj osudový - jaderné elektrárně Temelín. Naše firma, tehdejší Vodní stavby Praha, vystupovala v roli generálního dodavatele stavební části, takže jsem byl u stavby od samého začátku až po její dokončení. Byla to stavba nesmírně náročná technicky i z pohledu manažerského řízení. Jednalo se o organizačně a inženýrsky úžasné dílo, které stále patří k největším projektům v historii československého i českého stavebnictví. Při stavbě Temelína jsem se setkal s ohromnými nároky na kvalitu, na respektování termínů, na bezchybnou realizaci projektu na špičkové úrovni. Jako člověk, který se v určité etapě dostal do role, kdy jsem celý tento projekt řídil, jsem rád, že po roce 1990 byla oceněna stavební část i z pohledu auditu mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni. Na jadernou elektrárnu Temelín jsme pyšní i jako firma, protože na světě není mnoho společností, které umí postavit atomovou elektrárnu a my jsme rádi, že mezi ně patříme. 

Jak s odstupem času hodnotíte splynutí firmy Vodní stavby Bohemia se společností HOCHTIEF? 
Velmi dobře. HOCHTIEF jako strategický partner přišel do firmy v roce 1999, kdy se stal přibližně pětadevadesátiprocentním akcionářem. My jsme nepotřebovali know-how z pohledu stavění, to určitě ne, protože české stavebnictví a české firmy jsou na vynikající úrovni srovnatelné s úrovní evropskou i světovou. Ale velice významné pro nás byly zkušenosti z Contract Managementu, Risk Managementu, Controlingu, tedy kontrolní systémově vedené nástroje, které souvisejí s ekonomickou stabilitou firmy a s ekonomikou projektů. Od příchodu HOCHTIEF jsme tyto metody aplikovali a systémovými kroky jsme se dokázali vymanit z bankovních dluhů, které vznikly v první polovině 90. let, kdy jsme mnohdy naivně investovali do celé řady ztrátových projektů. Dnes je HOCHTIEF VSB z hlediska ekonomické situace firmou s vysokou ekonomickou stabilitou a bez jakýchkoliv problémů. 

Takže o dobrém postavení firmy na trhu nepochybujete? 
Rozhodně ne, protože HOCHTIEF VSB patří oprávněně do elity českého stavebnictví. Určitě jsem tomu rád. Nese to sebou závazek k našim předchůdcům, k Vodním stavbám Praha. Jsem rád, že po jejich kolapsu tady zůstává - vedle Metrostavu, který je dalším jejich dědicem - firma, která je na trhu úspěšná, konkurencí respektovaná a klienty, investory dobře hodnocená. Naše postavení na trhu dokládá úspěšná realizace významných projektů - ať už na Letišti Ruzyně jako například stavba Cargo terminálu, Parkingu C, Cateringu ČSA, Prstu C v Terminálu Sever II, anebo stavby Národního integrovaného střediska řízení letového provozu v Jenči, pod nimiž je podepsaná naše divize 8. Ale máme za sebou i náročné projekty administrativních budov, bytovou výstavbu, nebo realizace čistíren odpadních vod po celé republice, které prováděla divize 1 a 9.. Rozsáhlé bytové projekty již tradičně realizuje naše dceřinná společnost Interma, a.s. Úspěšně realizované stavby jsou ty nejlepší reference každé stavební firmy a také jí dělají tu největší reklamu. Dlouhodobý soustavný důraz na oblast kvality práce byl zúročen získáním České ceny za jakost. Vysoký standard bezpečnosti práce byl stvrzen ziskem mezinárodní certifikace OHSAS, což je obdoba české certifikace Bezpečný podnik, které jsme také držiteli. Pravidelně se umisťujeme mezi 100 nejvýznamnějšími firmami ČR. Koneckonců o hospodářských výsledcích firmy jednala v závěru května valná hromada společnosti a jednohlasně schválila finanční uzávěrku za loňský rok. 

Byl to rok pro firmu něčím významný? 
Loňský rok byl mimořádně úspěšný: výnosy činí okolo 6 miliard korun a zisk před zdaněním více než 200 miliónů korun. Jsme firmou, která pravidelně už po tři roky vyplácí dividendy svým akcionářům. 

A jak vidíte perspektivy firmy HOCHTIEF VSB? 
Jsem optimista. Můj nástupce, který bude působit od 1. září, je vybrán a já jsem samozřejmě připravený mu maximálně pomoci. Věřím, že firma se bude dál vyvíjet a pokračovat v nastoupeném trendu. Její budoucnost samozřejmě souvisí s perspektivami českého stavebnictví a ty se zdají být nadějné. Pro úspěch stavební firmy na trhu vytváří dobré předpoklady i její schopnost srovnat se se standardy Evropské unie. Určité nebezpečí vidím v jednostranné orientaci do segmentu pozemních staveb. Programem firmy tradičně nebylo inženýrské stavitelství, zejména v dopravní infrastruktuře. A v tom vidím určité riziko, protože firmy, které mají široký záběr a nejsou úzce specializovány do jednoho segmentu činnosti, mají lepší předpoklady vyrovnat určitý cyklus v objednávkách, což jim vytváří lepší podmínky k ekonomické stabilitě. S tímto handicapem se budeme muset vyrovnat, je předmětem neustálé diskuse, která, jak věřím, dospěje ke správným rozhodnutím. 

Co vám léta ve firmě přinesla osobně? 
Na straně jedné radost z práce a z jejích výsledků, dobrý pocit z mezilidských vztahů a přátelství s celou řadou lidí, s nimiž se rád potkávám. To jsou ohromné hodnoty. Na druhé straně nervová soustava je trochu opotřebovaná, velký stres se určitě podepisuje na zdraví a je ještě otázka, co to s člověkem udělá. Také vůči rodině cítím určitý dluh. Zejména moje temelínská odysea rodině příliš neprospěla. Naštěstí naše vztahy jsou natolik pevné, že vydržely tuto moji životní etapu. Dnes už děti stojí na vlastních nohou a mou radostí jsou vnoučata. Uvědomuji si, že tím, jak se jim chci věnovat, vlastně splácím něco, co dlužím dětem. Ale tak to v životě chodí. Člověk si v dané chvíli některé věci neuvědomuje a když se pak, jako já v tuto chvíli, vrací po letech v myšlenkách zpátky, říká si: Tady jsem možná opravdu trošku chybil. 

S jakými představami jste přijal pozici prezidenta Svazu podnikatelů ve stavebnictví? 
Ve Svazu podnikatelů ve stavebnictví působím dlouho, v posledním období v pozici prvního viceprezidenta, takže pro mě ta práce není neznámým pojmem. Myslím si, že Svaz podnikatelů ve stavebnictví je ve velice dobré kondici a má vynikající výsledky.Na tomto místě bych rád zmínil bývalého prezidenta, Doc. Veverku, kterému představenstvo udělilo titul čestného prezidenta Svazu. Nicméně přesto si říkám, že je třeba jít o kus dál. V zájmu českého stavebnictví bychom měli rychleji reagovat na nové podmínky podnikání, které vyplynuly z našeho vstupu do Evropské unie. 

Jaké to jsou? 
Především je zde jiná konkurence. Náš trh je až příliš liberální, nezdravě otevřený na rozdíl od trhu tradičních zemí Evropské unie, který je pro nás různými diskriminačními opatřeními uzavřen. Například v případě Německa je to historie, která sahá až do roku 1991, kdy mezivládní dohoda mezi tehdejším Československem a Spolkovou republikou Německo založila pro české firmy pozici pouze v roli subdodavatele, nikoliv generálního dodavatele. A protože v rámci českého stavebnictví disponujeme velkými a velice kvalitními kapacitami, které zcela bezpečně dokáží pokrýt poptávku, říkám si, že si musíme našeho trhu více hledět. Nebojím se v této souvislosti hovořit o ochraně. Neméně důležité je také působení Svazu v legislativním procesu. V tuto chvíli je třeba aktualizovat zákon o zadávání veřejných zakázek, který by nově nastavil podmínky v soutěžích a to jak pro naše, tak i pro zahraniční firmy působící v České republice. Všechny budou muset především prokázat svou kvalifikaci. Nesmírně důležitý je také stavební zákon, jehož příprava právě probíhá a na němž se v rámci připomínkového řízení podílíme. 

Jak jste s jeho přípravou spokojen? 
Velice pozitivně vnímám především jeho akcent na územní řízení a bylo by podle mého názoru jen dobře, kdyby se tyto věci podařilo dotáhnout do konce. Není to otázka jen velkých projektů, stavebníků a investorů, ale i malých firem. Ohlašovací povinnost ve vztahu k nim, to je bezesporu pokrok. U velkých projektů, zejména u dopravní infrastruktury, tam by měl zákon zase zjednodušit připomínkové řízení. Stavebního řízení ani vlastní realizace stavby by neměla, tak jako doposud, procházet zdlouhavým a tím pádem finančně nesmírně náročným procesem. Vedle těchto odborných zákonů, je zde ještě celá škála dalších, jako například zákoník práce, daňové předpisy, například otázka daně z přidané hodnoty. Víme, že rozdíl mezi pěti a devatenácti procenty v dopravní infrastruktuře způsobil výpadek 6 miliard korun. Proto bojujeme za udržení snížené DPH alespoň v oblasti bytové výstavby. Mohl bych samozřejmě mluvit i o podpoře daňových zvýhodnění firem, o vědě, výzkumu, učňovském školství, které vnímám jako veliký problém, o rozšiřování stavebního trhu, o vztahu malých, středních a velkých firem, o etice a kultuře podnikání. Svaz podnikatelů ve stavebnictví má široký záběr a je pochopitelné, že chceme být viděni a pozitivně vnímáni - tak jako české stavebnictví.