HOCHTIEF

 

 

OŽIVENÍ OSTRAVSKÉ LEGENDY

Stadion na ostravských Bazalech byl desítky let domovským fotbalovým svatostánkem Baníku Ostrava. Od července 2018 byl ale vystaven čilému stavebnímu ruchu, kdy se do jeho částečné demolice a znovuobnovení pustil tým HOCHTIEF CZ. ​

Stadion byl během 14 měsíců přestavěn na tréninkový areál pro mládež z celého Moravskoslezského kraje. Po odstrojení a demolici hlavní tribuny byla na jejích základech zahájena výstavba nové hlavní budovy areálu. Ta zahrnuje šatny fotbalistů, prostory pro jejich regeneraci a rehabilitaci, včetně pracovišť fyzioterapeutů a lékařů. Nachází se zde i tělocvična na futsalová utkání.

    Během přestavby se rozšířily i plochy fotbalových hřišť. Hlavní fotbalové hřiště bude umožňovat úpravu na tři příčná tréninková hřiště, ale zároveň může sloužit i jako standardní hřiště pro mistrovská utkání. Místo jednoho tréninkové hřiště v jižní části areálu jsme postavili dvě nová. Jedno s umělým a druhé s přírodním povrchem. U hlavní plochy vznikla nová tribuna s kapacitou 450 míst, pod kterou je krytá šedesátimetrová běžecká dráha.

      Ostravské Bazaly získaly své pojmenování po bazaltu, který se v dané lokalitě léta těžil. První zápas se na stadionu odehrál v roce 1959. Posledních stavebních zásahů se dočkal při rekonstrukci v roce 2003 a fotbal se na něm hrál do roku 2015. Nový tréninkový areál má velkou měrou přispět k rozvoji mládežnické základny v Moravskoslezském kraji.

      FC Baník Ostrava

      • Založen v roce 1922 jako SK Slezská Ostrava
      • Název Baník Ostrava používaný od roku 1952
      • FC Baník Ostrava od roku 1990
      • 4x mistr ligy (3x ČSSR, 1x ČR)
      • Významní hráči: Milan Baroš, Marek Jankulowski, Pavel Srníček, Verner Lička, Libor Sionko a jiní.

       

      NEOBVYKLÉ ZASTŘEŠENÍ ZŘÍCENINY

      K Přerovskému muzeu Komenského patří známý moravský hrad Helfštýn. A protože množství exponátů již přesahuje kapacitní možnosti hradu, upravujeme zříceninu z počátku 14. století na nové expoziční prostory.​

      Ty budou prezentovat především sbírky uměleckého kovářství a kamenných artefaktů stavby hradního paláce a stavební vývoj komplexu, který svým významem přesahuje hranice naší republiky. Palác byl vlastně jen zřícenina bez střechy a se zachovaným obvodovým a dělicím zdivem dvou nadzemních podlaží. Rekonstrukcí prochází celkem 11 torz místností, které budou sloužit jako komunikace a výstavní prostory. Staví se i nová trasa v 2. podlaží, která přiblíží pohledy na architektonicky zajímavé prvky z nové perspektivy a umožní tak lépe vnímat samotné torzo paláce vnímaného jako exponát.

      Základem rekonstrukce je statické zajištění hradebních zdí a zbytků kleneb. Koncepční postoj rekonstrukce vychází z úcty k dochovanému, jemuž bude vdechnut nový život. Nové prvky se zásadně a záměrně odliší od původních prvků a do stávajících konstrukcí se bude zasahovat v nejmenší možné míře. V souladu s výše popsaným principem je navržena sanace stávajícího zdiva v takové míře, aby bylo pokud možno zakonzervováno ve stávající podobě. Do takto ošetřeného torza budou vloženy nové konstrukce, které mají svou funkci užitnou, ale i estetickou. Pomocí nich je snahou vytvořit ze současných dost obdobných prostor vytvořit prostory různé, polouzavřené, zastřešené v různých výškách, nebo naopak otevřené. Na nové konstrukce bude použita základní trojice materiálů – plech z patinující oceli, leštěný beton a sklo.

      Zásadním požadavkem památkového ústavu je řešení zastřešení nově vložených expozic způsobem, který nebude přesahovat stávající výšku hradu. Zastřešení prostor bude z pískovaného skla, které je snadné na údržbu a zároveň dobře rozptyluje světlo, čímž zajistí vynikající světelné podmínky pro vloženou expozici a nasvětlení samotné architektury paláce. Tímto způsobem bude zastřešeno 5 výstavních prostor a střešní konstrukci budou mít i dvě schodiště.

       

      ZÁMEK S NEJVYŠŠÍM OCENĚNÍM

      V jihozápadním podhůří Velkého Kosíře leží obec Čechy pod Kosířem, jejíž východní třetina je vymezena areálem bývalého šlechtického sídla, na kterém jsme v červenci dokončili kompletní rekonstrukci střech všech pěti křídel zámku.​

      V rámci rekonstrukce střechy jsme odstranili stávající azbestocementové krytiny včetně pojistné izolace z lepenky a veškerého dřevěného bednění, které staticky nevyhovovalo nově navržené břidlicové krytině. Při provádění prací došlo i ke kompletní sanaci samotného krovu a výměně poškozených částí za použití původních technologií pod dohledem odborných pracovníků Národního památkového ústavu a stavebně technického průzkumu, kteří se zaměřovali na sanaci dřeva. Vedle kompletní výměny střech jsme zrekonstruovali i spojovací krček v průchodu mezi nádvořím zámku a oranžerií. Tento prostor je v současnosti využíván jako kotelna a jsou v něm umístěny plynové kotle sloužící k vytápění zámku. Odstranili jsme plochou střechu, dozdili obvodové zdivo a postavili novou střechu, která svým vzhledem více odpovídá zbytku zámku. Během prací jsme se museli vypořádat i s neobvyklou překážkou spočívající ve výskytu evropsky významného druhu netopýra vrápence malého. Ten má na půdě zámku své hnízdiště a práce spojené se zvýšenou hlučností a vibracemi bylo možné provádět pouze od 15. dubna do 30. září.

      Rekonstrukce zámku byla oceněna 2. října na slavnostní akci Pocta památkové péči, kde projekt získal prestižní ocenění Památka roku 2019.

       

      NOVODOBÍ PÁNI PRSTENŮ

      Konec ostrým hranám? Čím to je, že vzniká stále více budov s kruhovým nebo oválným půdorysem a otvorem uvnitř? Co tento architektonický styl připomínající sladký donut nebo slaný bagel vypovídá o naší době?​

      Kruh jako symbol souznění s přírodou

      Každá epocha s sebou přináší i nové podoby designu, které reflektují touhy a trendy dané doby. V období klasicismu se jednalo o starověké chrámy, jejichž styl se rozšířil z jihu Evropy do Skandinávie, a dokonce i do tehdy vesnického Berlína, a i obyčejným lidem dával pocit, že jsou řeckými archonty. Moderní doba se nesla ve znamení mrakodrapů, které jako ocelové vykřičníky široko daleko ukazovaly sílu a moc stavitelů. Mrakodrapy se staví i dnes, ale jsou vnímány spíše jako symbol špatného vkusu provinčních autokratů, kteří chtějí v pouštích vystavět nový Hongkong nebo Manhattan. Na samotném Manhattanu, který je považován za epicentrum všech vertikálních moderních fantazií, proti skleněným věžím nebrojí nikdo menší než samotný starosta New Yorku Bill de Blasio. Mrakodrapy jsou podle něj největším zdrojem emisí skleníkových plynů, jsou pouhým vyjádřením sebe sama, poškozují Zemi a ohrožují tak naši budoucnost. Jejich další výstavba nebude již v New Yorku do budoucna povolena. 

      Po tomto jeho veřejném vystoupení musela starostova kancelář uklidňovat zástupce vyděšeného stavebního průmyslu, kteří v současné době bourají v centru města dvěstěmetrové věže, aby je nahradili čtyřistametrovými. Starostovi jde zejména o to, aby byla přijata veškerá dostupná opatření, která omezí emise při stavební produkci. I tak se ale zdá, že výškové budovy jsou jak z estetického, tak i symbolického hlediska na konci své cesty.

      • Cheltenham Cheltenham
      • Čína, Peking Čína, Peking
      • Apple Apple

      Naopak čím dál častěji se objevují stavby různých velikostí ve tvaru donutů či prstenců. Začalo to novým sídlem pro Vládní komunikační ústředí v Cheltenhamu ve Velké Británii, kde ve stříbrném „prstenu“ za 450 miliónů eur sedí od roku 2003 zpravodajská služba. Dalším obřím prstenem je ředitelství společnosti Apple navržené Normanem Fosterem v kalifornském Cupertinu. Jedná se dokonce o jednu z největších budov na světě, ve které pracuje 12 000 zaměstnanců, a uprostřed areálu je rozsáhlý park i s jezerem. Následovalo i několik vertikálně položených prstenů, například 138 metrů vysoká „zlatá“ budova na řece Pearl. Architekt Joseph di Pasquale popsal svůj záměr tak, že spolu s odrazem v řece tvoří kruhová stavba osmičku, kterou Číňané považují za šťastné číslo, a velkou roli při návrhu hrálo i čínské učení Feng shui. Otvor v budově má průměr téměř 50 metrů.

      • Haiti Haiti
      • Schaan Schaan

      V západním světě bývá prstencová forma obvykle odůvodňována skutečností, že dává volný průběh různým cyklům, zatímco v případě mrakodrapu je vše limitováno pouze lineárními pohyby, a to jak ve svislé (výtah), tak i horizontální (podlaha) poloze. Prstencovou formu francouzského velvyslanectví v Port-au-Prince na Haiti popisují architekti z Explorations Architecture jako vyjádření jejich lásky k přírodním cyklům. Protikladem k tvrdým asfaltovým povrchům má být i malé autobusové nádraží v městečku Schaan v Lichtenštejnsku. Cestující chrání kulatá střecha opět s velkým otvorem, skrz který je vidět na okolní hory a přírodu, a podlahu pokrývá měkký gumový granulát v modré barvě.

      • Solo Haus Solo Haus
      • Kindergarten Kindergarten

      Oválné stavby mají své opodstatnění v souvislosti s dětmi: děti se rády honí v kruhu a v mateřské škole v Takaharu Tezuka na japonském ostrově Fuji si mohou dokonce hrát na oplocené kulaté střeše a z ní pozorovat okolní svět. Kruhové vyvýšené chodníky vedou i kolem stromů v uzavřené zahradě. Prostě všechno se točí v kruhu.

      Architekti Kersten Geers a David van Severen ve španělské Matarrañě zase vytvořili stavbu s názvem Solo Haus. Kruh s otvorem uvnitř je zasazen do kopcovitého terénu a uprostřed stavby se nachází stejná divoká příroda jako za jejími vnějšími zdmi – otevřený, nedotčený prostor, který však v této podobě vypadá jako zarámovaný exponát. Některé místnosti jsou s okolím propojeny posuvnými stěnami, jiné pouhými závěsy a některé prostory jsou skrz na skrz průchozí, takže člověk žije vlastně venku. Kersten Geers prý nechtěl vystavět v přírodě žádný pomník, ale jakýsi filtr, který svým způsobem ještě zesílí vnímání přírody, jejích tvarů, vůní a zvuků. „Chtěli jsme se zcela nově zamyslet nad tím, co vlastně znamená dům,“ říká Geers. „Nemusíš poničit krajinu. Stačí postavit střechu, zajistit přísun vody a je to. Zachovat divočinu uvnitř i vně. A zcela se vzdát obsese tvořit hranaté tvary.“ Je možné vytvářet vzdušnou architekturu i v hranatých pavilonech? „Když obcházíme kruh, je to úplně jiný pocit než v klasicky hranatém domě či bungalovu, kde vedou chodby od jedné místnosti ke druhé a pak se musíte zase otočit. Tohle bychom chtěli změnit. Zbavit se dveří i fasád. Vnější stěna je spíš něco jako opona, která je vstupenkou do objektu o průměru 45 metrů.“

      Otevřený interiér má ve skutečnosti v architektuře prastarou historii. Ať už se podíváme na staré řecké domy, mongolské jurty, čínská kruhová hliněná obydlí Hakka nebo indiánská týpí, mezi nejstaršími obydlími najdeme opět mnoho kulatých budov, často s ohništěm uprostřed a dírou ve stropě, kterou odcházel kouř. Klasickým příkladem tohoto typu staveb je římský Pantheon s kupolí, uprostřed které se nachází kruhový otvor o šířce devíti metrů, kterým déšť padá přímo až na podlahu.

      • Berlín Berlín
      • Centrála CCTV Centrála CCTV

      Současnou módu „kulatého“ stavitelství lze brát i jako jakousi kritiku lineárnosti. Zatímco devatenácté století s sebou přineslo horizontální expanzi - železnici, vlaková nádraží a nekonečně dlouhé tržnice, dvacáté století oslavovalo vertikální boom s výtahy v mrakodrapech, rozmachem letadel a raket. Poté se objevily další tvary - klasické mrakodrapy ohýbající se do smyček jako například design domu Maxe Reinhardta v Berlíně od Petera Eisenmana nebo „zkroucená“ centrála CCTV od Rema Koolhaase v čínském Pekingu.

      • Hostel Wadi Hostel Wadi
      • Green Point Green Point

      Biologickou harmonii, zklidnění a sblížení s přírodou má zajistit i kruhový a do země částečně zapuštěný hostel Wadi od Bernarda Secchiho a Paoly Viganò v Kasterlee ve Flandrech. Architektonické záměry a myšlenky se prolínají s tématem cirkulární ekonomiky, udržitelným přístupem a recyklací. I zde se vše odehrává v kruhových cyklech a ne v lineární rovině. Zatímco lineární myšlení vede k individualismu, expanzi a hromadění zboží, kruhové myšlení inklinuje ke komunitě a zachování zdrojů. Tento směr se pomalu prosazuje i ve firemní kultuře velkým firem.

      „Kulatá“ architektura pronikla i do České republiky. Zatím posledním exemplářem je administrativní budova Green Point, kterou navrhlo studio CEDE Studio s.r.o. pro investora Hampshire Green Point a.s. a postavila ji společnost HOCHTIEF CZ. Osm pater nese 13 betonových sloupů, které se rozvětvují jako stromy. Vzhledem k nepravidelnému tvaru budovy mají jednotlivé větve stromů rozdílné úhly natočení. Na jejich realizaci bylo použito 800 m2 atypického bednění vytvořeného speciálně pro tuto akci, 54 t výztuže s pruty o průměru až 32 mm a vysokopevnostní beton třídy C40/50. Budova je certifikována dle BREEAM (předběžně ve stupni Excellent). Parter budovy je osázen 12 vzrostlými stromy, nízkými dřevinami a trávou. Dalších 80 dřevin se nachází po obvodě střechy za prosklenou atikou.

      Ze zahraničních materiálů připravila Karolína Kříženecká

       

      CHAMPLAIN BRIDGE V MONTREALU

      Jeden z nejrozsáhlejších mostních projektů dokončili naši kolegové ze společnosti HOCHTIEF PPP Solutions v Kanadě. 74 000 tun oceli, 93 000 m3 betonu a 25 000 tun asfaltu – to vše je nový osmiproudý most Champlain Bridge v Montrealu.

      Most překlenuje řeku Sv. Vavřince a průplav Sv. Vavřince

      Zavěšený most o délce 3,4 km byl postaven v režimu PPP a jedná se o jeden z nejdůležitějších projektů v oblasti dopravní infrastruktury v Severní Americe. Práce na novém mostě byly zahájeny v květnu 2015 a podle původního plánu měly trvat 42 měsíců. V rámci přípravy byly v druhé polovině roku 2015 postaveny tři dočasné hráze. Poté následovala prefabrikace některých dílů a provádění podvodních výkopových prací pro západní a východní příjezdy k budoucímu mostu. Výstavba hlavního mostního pilíře odstartovala rovněž na jaře 2015 a trvala až do samotného ukončení prací na mostě. Souběžně týmy pracovaly na části mostu překračující řeku Sv. Vavřince. Přibližně po dvou letech od zahájení prací byla započata výstavba hlavní části mostu, která překlenuje průplav Sv. Vavřince. Hlavní práce na mostě byly dokončeny na podzim 2018 a v červenci 2019 byla stavba slavnostně předána za účasti 300 hostů. Dokončovací práce budou probíhat do podzimu 2019, tyto však nemají vliv na provozuschopnost mostu.

      Stavba mostu Champlain bridge byla jedním z největších stavenišť v Severní Americe. Pracovalo na ní dohromady přes 3000 pracovníků. Nový most navždy změnil vzhled Montrealu a stal se jedním z nových symbolů této metropole. Životnost mostu postaveného za neuvěřitelných 42 měsíců se odhaduje na úctyhodných 125 let. Pro dodržení náročného termínu se ve velké míře přistoupilo k využití prefabrikovaných železobetonových dílů, které byly montovány jak přímo na stavbě, tak i mimo ní. Pro tyto účely bylo postaveno pět hrází, které mimo montážní činnosti sloužili též pro kotvení celé škály plavidel obsluhujících stavbu.

      Na podzim letošního roku dojde na mostě k otevření nové kombinované stezky pro pěší a cyklisty. Tato 4 km dlouhá trasa bude celoročně sloužit jako nová spojnice mezi jižním pobřežím a ostrovem Montreal a budou na ní čtyři vyhlídky poskytující úchvatné výhledy na řeku a městské panorama.

      Ze zahraničních materiálů přeložil Michal Talián

       

      HOCHTIEF V ČÍSLECH

      Nový úsek rychlostní cesty R2 na Slovensku Kriváň – Lovinobaňa, Tomášovce (úsek Mýtna – Tomášovce), který budou realizovat naši kolegové z HT SK, měří 12 820 metrů a zahrnuje 11 mostních objektů. HT SK z toho postaví 6 607 metrů silnice a 6 mostů.